Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Vyškov
Katastrální území: Hrušky
Mapové listy: 2443, 24431
Geologická správní oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: úbočí pahorku 200 m z. od mostu přes Litavu v Hruškách
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: zarostlá stráň se zasucenými výchozy
ID : 3702

Geologie

Geologická charakteristika: V úbočí pahorku nacházejícím se na okraji nivy Litavy v Hruškách vycházejí na provrch moutnické vápence pouzdřanského souvrství v čelní části příkrovů karpatského flyše (pouzdřanská jednotka). Jde prakticky o jediný trvalejší výchoz v rámci karpatského flyše na území listu 24-431, což je dáno vyšší odolností moutnických vápenců ke zvětrávání. Z tohoto důvodu zde byly v minulosti v malém měřítku vápence i těženy na štět ke zpevnění cest. Ve výchozu lze po očištění suti pozorovat konkrecionální lavice a čočky moutnického vápence obklopeného světle okrovými slíny a čočkovitými polohami tmavě hnědošedého vápnitého jílu. Moutnický vápenec lze petrograficky charakterizovat jako světle hnědošedý jílovitý vápenec (slínovec) bez patrných makrofaunistických zbytků. Tmavě hnědošedé vápnité jíly obsahují mikrofaunu vyššího svrchního eocénu až spodního oligocénu s planktonickými foraminiferami Globorotaloides variabilis Bolli, Dipsidripella danvillensis (H. et W.), Pseudohastigerina naguevichensis (Mjatl.), Chiloguembelina gracillima (Andr.), Ch. cubensis (Palmer). Vápnitý nanoplankton z téhož vzorku dokládá stáří kolem hranice eocén-oligocén s možným přesahem do báze spodního oligocénu. Kvantitativně převážují zástupci rodu Reticulofenestra: R. coenurum, R. hillae, R. cf. lockeri, R. minuta, R. oamaruensis, R. umbilica. Poměrně hojné jsou Pontosphaera multipora, P. obliquipons, P. pulcheroides, P. sigmoidalis a Isthmolithus recurvus. V jednotlivých exemplářích se vyskytují Discoaster tanii nodifer, Helicosphaera bramlettei, H. compacta, Chiasmolithus oamaruensis a Lanternithus minutus. Ze sedimetologického hlediska jsou určité indicie (písčité smouhy s valounky ve vápenci a deformace čoček vápnitého jílu), že sedimenty na lokalitě představují skluzové těleso. Pelity pouzdřanského souvrství se uložily na na přechodu sublitorálu a svrchního batyálu pravděpodobně v šelfové depresi (zálivu) v pokračování nesvačilského kaňonu.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - pouzdřanská jednotka
Stratigrafie: kenozoikum - paleogén
Témata: litologie, stratigrafie, paleontologie
Jevy: konkrece
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec, jíl, slín
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: referenční lokalita geologického mapování 1:25000 (list 24-431)
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: střety zájmů nejsou známy (dosud se neprojevily)
Stav lokality: špatný

Literatura

Tomanová Petrová P. et al. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 24-431 Šlapanice . Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Bubík Miroslav, 14.09.13

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3702 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-05]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3702.

Lokalizace v mapě: